Pomáháme lidem s poruchou autistického spektra, jejich rodinám a dalším pečujícím osobám.
Vize organizace - UMĚT ŽÍT ŽIVOT S AUTISMEM

Úvod \ Více o autismu \ Terapeutické přístupy

Terapeutické přístupy

Existují nějaké speciální terapie či přístupy výchově dětí s autismem?

Při výchově dětí s poruchou autistického spektra se nejvíce používají tyto terapeutické a výchovné přístupy:

  • behaviorální terapie

  • kognitivně behaviorální terapie

  • videotrénink interakcí

Tyto přístupy a terapie pokládáme za nejvhodnější, v práci s lidmi s PAS přináší výsledky, jejich účinnost je ověřena. Při naší práci těchto metod využíváme. Existují i další přístupy a terapie, které zde neuvádíme, neboť jejich účinnost není vědecky ověřena, nebo těchto metod nevyužíváme.

Behaviorální terapie u lidí s poruchou autistického spektra

Behaviorální terapie u lidí s poruchou autistického spektra se zaměřuje na změnu chování (behavior).

Kdy ji můžeme využít:

  • Pokud klient z důvodu svého postižení není schopen spolupracovat (není schopen komunikovat, popsat své pocity, myšlení)

  • Pokud klient odmítá při terapii spolupracovat

Při behaviorální terapii není potřeba aby s námi klient spolupracoval. Jeho chování se totiž snažíme změnit na základě změny spouštěčů problémového chování či naší reakce na problémové chování (tzv. zpevňovač, zisk, následek).

Příklad: Dítě je s matkou v obchodě a dožaduje se čokolády. Matka nechce čokoládu dítěti koupit. Dítě se jí tedy začne dožadovat nevhodným způsobem (křičí, lehá si na zem, kope kolem sebe). Matka se ocitá pod silným sociálním tlakem (lidé v obchodě se na ni dívají, mají poznámky o nevychovaném dítěti apod.). Pod tíhou sociálně nepříjemné situace matka čokoládu koupí. Dítě se zklidní.

Dítě se však tímto způsobem naučilo, že pokud bude něco chtít, dostane to, pokud se bude chovat nevhodně (křičet, kopat kolem sebe, lehat si na zem). Aby se vyskytlo určité chování, musí mu předcházet určitý spouštěč, který toto chování vyvolá. Aby se toto chování vyskytlo v budoucnu znovu, musí po takovém chování následovat „zpevňovač“, tj. podnět (chování, získání něčeho, dosáhnutí požadované změny apod.), který přináší zisk a problémové chování tak odměňuje. Pokud bychom chtěli, aby se problémové chování z příkladu v budoucnu nevyskytlo, musíme změnit spouštěč (nakupování s dítětem) či dítěti nedodat zisk (koupě čokolády).

Ne vždy je zcela jasné, co problémové chování spouští či co ho udržuje (jaký přináší zisk). Terapeut pracuje s dítětem a s rodinou, kdy se snaží spouštěče a zpevňovače odhalit pomocí funkční analýzy chování. Napsala: Mgr. Lucie Jirků, 12/2008

Kognitivní terapie u lidí s poruchou autistického spektra

Kognitivně behaviorální terapie u lidí s poruchou autistického spektra se zaměřuje na změnu myšlení (kognice) a následně změnu chování (behavior).

Kdy ji můžeme využít:

  • Pokud je klient ochoten spolupracovat, je motivován ke změně.

  • Pokud je schopen přiměřeně komunikovat.

  • Pokud je klient schopen popsat své myšlenky, pocity a situaci.

Dalším kritériem pro použití kognitivní terapie je mimo míry znevýhodnění, dovedností i věk klienta. Kognitivní terapii nejčastěji aplikujeme u lidí s Aspergerovým syndromem.

Základní model

A-----------B---------C

A - spouštěč (vnitřní, vnější), situace B - myšlenka, vyhodnocení situace C - chování

  • Příklad, jak naše myšlenka/vyhodnocení situace, dále ovlivňuje naše chování: (A) „Prohrál jsem v člověče nezlob se.“ (B) „Jsem k ničemu, nic neumím, svět je zlý a nespravedlivý...“, emoce: vztek (C) výbuch vzteku, shození hry ze stolu, vykopnutí hracího stolku Na tomto příkladu vidíme, že došlo k emočně nepřiměřené reakci na prohru ve stolní hře. Tomuto chování předcházelo chybné, „pokřivené“ vyhodnocení situace (prohry). Klient situaci takto vyhodnotil na základě svých vnitřních přesvědčení (jádrové přesvědčení), předešlých zkušeností, dalších okolností. Právě na změnu jádrového přesvědčení, vyhodnocení situace se zaměřuje kognitivní terapie.

  • Stejná situace, kdy jsme s klientem pracovali na změně jeho myšlenky, vyhodnocení situace: (A) „Prohrál jsem v člověře nezlob se.“ (B) „Nevadí, hraji znovu. Nic se neděje.“ - emoce: klid, pohoda (C) klid, bez negativní reakce Klient byl schopen hrát člověře nezlob se, byl v klidu, i když pohrál. Pracovali jsme s ním nejen na změně postoje k prohře při člověře nezlob se, ale celkově na jeho sebepojetí, znormalizování chyby, selhání a odbourání negativního jádrového přesvědčení o špatnosti světa a jeho neschopnosti.

Nepřiměřené emoční reakce u lidí s PAS jsou v převážné většině zapříčiněny chybným vyhodnocením situace. Z důvodu svého handicapu nejsou schopni rozpoznat, dekódovat sociální situace, je pro ně obtížné „číst“ emočně nevýrazné sociální situace. Díky tomuto deficitu, který je zaviněn poruchou autistického spektra, dochází k chybné interpretaci a následně sociálně nevhodnému či pro okolí matoucímu chování. Napsala: Mgr. Lucie Jirků, 2/2008

Co je "videotrénink interakcí (VTI)"?

Tvůrcem metody práce s videozáznamem, v České republice užívaný název videotrénink interakcí (VTI), je holandský psycholog a terapeut Harrie Biemans. V České republice ji do existujících poradenských struktur zavádí již od roku 1995 občanské sdružení SPIN.

Videotrénink interakcí je krátkodobá terapie podporující vzájemnou interakci mezi rodičem a dítětem, pedagogem a dítětem, mezi dospělými. Pomocí rozhovoru nad natočeným videem, z prostředí, kde interakce probíhá, objevuje klient principy komunikace, které se mu daří používat a pomocí videotrenéra hledá další zdroje vedoucí ke zlepšení vzájemného vztahu s druhým člověkem.